Tedy ne že by si Poirot přál, aby se vraždilo, faktem ovšem je, že bez práce je tak trochu jako ryba na suchu. A trvá-li tento stav téměř půl roku, pak je to vskutku na pováženou. Ještě, že návratem kapitána Hastingse z jeho cesty do Latinské Ameriky se vše vrací do starých kolejí. Vypadá to skoro, jakoby ten vrah, s nímž se má utkat, čekal jen na to, až bude jeho protivník v plné zbroji. A že ji bude potřebovat! Protože případ, který bude v nejbližších dnech řešit, se stane nejen prověrkou jeho schopností, ale doslova a do písmene soubojem muže proti muži: geniálního zločince proti geniálnímu detektivovi. Poirot má jen jednu jistotu: neexistuje dokonalý zločin, a jeho malé šedé buňky jej dosud nikdy nezklamaly.